Habsburkové a Bílá hora

Představ si, že žiješ před 400 lety. Král ve Vídni rozhoduje o všem, a ty už nesmíš říct ani slovo. A potom ti dokonce nařídí, jak máš věřit v Boha. Co uděláš? Přesně to zažili čeští šlechtici a města. Vzbouřili se proti králům z rodu Habsburků a prohráli bitvu na Bílé hoře u Prahy 8. listopadu 1620.

Hlavní myšlenka: Habsburkové chtěli mít ve své velké říši neomezenou moc. Čeští šlechtici a města se proti tomu vzbouřili, ale bitvu na Bílé hoře prohráli. Potom směli lidé v Čechách vyznávat jen katolickou víru.

Rámečky Chci vědět víc jsou zajímavosti navíc. V učebnici nejsou a do písemky je umět nemusíš.

Jak to tehdy vypadalo

Kdo vládl a kdo měl slovo

  • Král byl nejvyšší vládce země.
  • Šlechtici (páni a rytíři) a města měli v zemi důležité úřady a výhody. Mohli spolu s králem rozhodovat o důležitých věcech, třeba o daních.
  • Poddaní byli obyčejní lidé, hlavně sedláci. Pracovali pro svého pána a o ničem nerozhodovali.
Chci vědět víc: Kdo jsou stavové

Šlechticům a městům, kteří měli slovo při vládě, se říkalo stavové. Scházeli se na sněmu, trochu jako dnešní parlament. Proto se povstání z roku 1618 říká stavovské povstání.

Víra byla pro lidi velmi důležitá

Dnes si každý může věřit, čemu chce. Tehdy to bylo jinak. Víra určovala celý život a lidé se kvůli ní hádali, a dokonce bojovali.

  • Katolíci poslouchali papeže v Římě. Katolíky byli i Habsburkové.
  • Nekatolíci papeže neuznávali. V Čechách jich bylo hodně už od doby Jana Husa.

Příběh v kapitolách

Kapitola 1

Habsburkové usedají na český trůn

1526

V roce 1526 zemřel český král Ludvík Jagellonský. Neměl žádné děti, a tak české země zůstaly bez panovníka. Šlechtici se radili, komu nabídnout českou královskou korunu. Nakonec ji nabídli Habsburkům – bohatému rakouskému rodu.

Proč šlechtici vybírali tak pečlivě?

Měli v zemi důležité úřady a mohli rozhodovat o důležitých věcech. Chtěli, aby jim nový král jejich úřady a výhody nechal.

Nástupem Habsburků na český trůn v roce 1526 začíná v českých zemích novověk.

Habsburkové spojili pod svou vládou Rakousko, české země (Čechy, Moravu a Slezsko) a Uhry (dnešní Maďarsko). Vytvořili tak velkou říši a vládli v ní – a tedy i u nás – až do roku 1918. Říše neměla oficiální název. Říkalo se jí habsburská říše nebo rakouská říše.

habsburská říše = Rakousko + české země + Uhry

Proč se země spojily do velké říše?

Velká říše se mohla lépe bránit útokům nepřátel.

Zkus to: Najdi na mapě Evropy dnešní Rakousko. Jak se jmenuje jeho hlavní město? (Vídeň)

Zkus to: Spočítej, kolik let Habsburkové vládli. Déle než oni vládli jen Přemyslovci – 454 let. (1918 − 1526 = 392 let)

Chci vědět víc: Znak Habsburků

Ve znaku měli Habsburkové červeného lva s korunou na zlatém štítě. Rakousko bylo jejich domovem a hlavním městem říše byla Vídeň.

Kapitola 2

Habsburkové chtějí neomezenou moc

16. a 17. století

Habsburským panovníkům záleželo na tom, aby jejich velká říše byla silná a nerozpadla se. Proto v ní chtěli mít neomezenou moc. Začali omezovat výhody a velký vliv šlechticů a měst.

Ve Vídni zřídili nové úřady, které byly nadřazené úřadům českým. Tam se také přestěhovali se svým dvorem. O všech důležitých věcech tak rozhodovali úředníci ve Vídni.

Proč to Čechy rozzlobilo?

Čeští šlechtici postupně ztráceli právo zasahovat do věcí státu. To je pobouřilo – dřív přece o své zemi rozhodovali sami.

Jediný český král z rodu Habsburků, který si za své sídlo zvolil místo Vídně Prahu, byl Rudolf II. (vládl v 16. století).

Chci vědět víc: Rudolf II. a spor o víru

Rudolf II. vydal roku 1609 listinu jménem Majestát. Slíbil v ní, že si v Čechách každý smí vybrat svou víru. Další králové ale sliby moc nedodržovali a nekatolíkům zavírali kostely. Spor tedy nebyl jen o moc, ale i o víru.

Rudolf II. měl rád umění a vědu. Na Pražský hrad zval malíře, astronomy i alchymisty.

Kapitola 3

Z okna! Začíná povstání

1618

Na začátku 17. století (roku 1618) za vlády krále Matyáše začalo povstání proti vládě Habsburků.

Skupina šlechticů se vydala za královskými úředníky na Pražský hrad. Vytýkali jim, že porušují výhody šlechty a měst. Došlo k hádce a rozhněvaní šlechtici vyhodili dva úředníky a písaře z oken do hradního příkopu. Ti dopadli na hromadu odpadků, takže se jim celkem nic nestalo. To byl začátek povstání proti Habsburkům.

Vyhození z okna se říká defenestrace. Slovo vzniklo z latinských slov de (z) a fenestra (okno).

Chci vědět víc: Kdo letěl z okna a co bylo dál

Z okna vyletěli královští místodržící Jaroslav Martinic a Vilém Slavata a písař Filip Fabricius. Byla to už třetí pražská defenestrace – ta první byla za husitů roku 1419.

Šlechtici si zvolili vlastní vládu – 30 direktorů – a sehnali vojsko. Roku 1619 prohlásili, že Habsburk Ferdinand II. už není jejich králem, a novým králem zvolili Fridricha Falckého.

Povstání v Čechách bylo začátkem třicetileté války (1618–1648), která zasáhla velkou část Evropy.

Kapitola 4

Bitva na Bílé hoře

8. listopadu 1620

Rozpory mezi Habsburky a českou šlechtou vedly nakonec k bitvě. Armáda krále z rodu Habsburků Ferdinanda II. se střetla s vojskem českých šlechticů 8. listopadu roku 1620 na Bílé hoře u Prahy.

Bitva trvala necelé dvě hodiny. Vojáci české šlechty se hned po prvním útoku královských vojsk dali na útěk. Habsburské vojsko zvítězilo a mohlo bez dalšího boje vstoupit do Prahy.

Proč čeští vojáci utekli?

Byli špatně vyzbrojení a málo placení, takže neměli chuť bojovat.

Zkus to: Víš, co je pěchota? Pokud ne, vyhledej to. (Pěchota jsou vojáci, kteří bojují pěšky. Vojákům na koních se říká jízda.)

Chci vědět víc: Jak bitvu popsali vítězové

Velitelé královského vojska vzpomínali, že nemohli uvěřit vlastním očím. Česká pěchota se obracela, zahazovala zbraně a prchala, a stejně tak jízda. Na bojišti vládl zmatek a oddíly české šlechty utíkaly směrem k Praze.

Ferdinandovi II. pomáhala i vojska jeho katolických spojenců, hlavně z Bavorska. Král Fridrich Falcký po porážce hned utekl z Prahy. Vládl jen asi jednu zimu, proto se mu posměšně říká „zimní král“.

Kapitola 5

Následky bitvy: trest

1621

Král Ferdinand II. dal roku 1621 pro výstrahu popravit v Praze na Staroměstském náměstí 27 vůdců povstání. Dalším vzbouřencům byl zabaven všechen majetek. Některým povstalcům se podařilo uprchnout ze země.

Proč tak krutý trest?

Král chtěl, aby se už nikdo neodvážil proti Habsburkům vzbouřit. Poprava měla všechny vystrašit.

Zkus to: Víš, co je na památku popravy vyznačeno v dlažbě před Staroměstskou radnicí? (27 křížů) Najdi na internetu, co je napsáno na pamětní desce popravených pánů.

Chci vědět víc: Kdo byli popravení a kdo zbohatl

Mezi popravenými byl i slavný lékař a rektor pražské univerzity Jan Jesenius. Popravu provedl pražský kat Jan Mydlář. Hlavy dvanácti popravených pak visely deset let na Staroměstské mostecké věži.

Zabavený majetek dostali šlechtici věrní králi, často z ciziny. Velmi zbohatl například Albrecht z Valdštejna.

Kapitola 6

Všichni musí být katolíci

po roce 1620

Habsburkové byli katolíci. Proto se snažili obrátit všechny nekatolíky českého království na katolickou víru. Po bitvě na Bílé hoře povolil král pouze katolické náboženství.

Nekatolíci měli dvě možnosti: buď se nechat pokřtít na katolíky, nebo odejít do zahraničí. Tehdy opustily naši zem tisíce vzdělaných lidí.

Proč poddaní odejít nesměli?

Poddaní se vystěhovat nesměli, protože by ubylo pracovních sil. Neměli tedy jinou možnost než přestoupit na katolickou víru.

Všechny obyvatele se ale na katolickou víru převést nepodařilo. Někteří tajně dál vyznávali svoji víru.

Zkus to: Zamysli se: je v pořádku, když lidé musí své názory a víru skrývat, nebo dokonce opustit zemi? Vadilo by ti, kdyby ses musel(a) odstěhovat do jiné země?

Chci vědět víc: Obnovené zřízení zemské a „doba temna“

Roku 1627 vydal Ferdinand II. nový zákon – Obnovené zřízení zemské. Povoloval jen katolickou víru, český trůn měl navždy patřit Habsburkům a němčina platila stejně jako čeština. Lidem, kteří kvůli víře odešli, se říká exulanti.

Spisovatelé o 200 let později nazvali dobu po Bílé hoře „doba temna“. Dnes víme, že to nebyla jen temná doba – vznikly v ní nádherné barokní kostely, zámky a sochy, třeba sochy na Karlově mostě.

Kapitola 7

Jan Amos Komenský

1592–1670

Jedním z nekatolíků, kteří po bitvě na Bílé hoře museli opustit zemi, byl kněz a učitel Jan Amos Komenský. Má velkou zásluhu na změnách ve způsobu vyučování. Psal také učebnice pro děti.

V té době se děti musely všechno učit nazpaměť a při zkoušení odříkávat učivo přesně tak, jak bylo v učebnici. Komenský chtěl, aby se děti učily snadno a hodiny byly zábavné – taková „škola hrou“. Učivo vysvětloval tak, aby ho děti pochopily. Používal obrázky, modely a jiné názorné pomůcky. Navrhoval také, aby do školy chodili nejen chlapci, ale i děvčata.

Vytvořil první obrázkovou učebnici nazvanou Svět v obrazech. Děti se z ní učily cizí jazyk (latinu). Vyšla ve všech světových jazycích.

Komenský si přál, aby na celém světě skončilo násilí a války, aby si lidé pomáhali a byli k sobě laskaví.

Zkus to: Zamysli se: co by lidé museli udělat, aby se Komenského přání o konci válek a násilí splnilo?

Chci vědět víc: Učitel národů

Komenskému se říká „učitel národů“. Narodil se 28. března 1592 a právě 28. března se u nás slaví Den učitelů. Zemřel v Nizozemsku roku 1670 – do vlasti se už nikdy nevrátil.

Latinsky se Svět v obrazech jmenuje Orbis pictus. Poprvé vyšel roku 1658.

Zopakuj si

Zkus odpovědět nahlas. Pak si rozklikni odpověď a porovnej.

  1. Jakou událostí a ve kterém století začal v našich zemích novověk?

    Nástupem Habsburků na český trůn v roce 1526, tedy v 16. století.

  2. Proč se bouřili čeští šlechtici a města proti Habsburkům?

    Habsburkové chtěli neomezenou moc. Omezovali výhody šlechty a měst a o všem důležitém rozhodovali úředníci ve Vídni. Čeští šlechtici tak ztráceli právo rozhodovat o své zemi.

  3. Kde došlo k bitvě mezi vojsky krále a české šlechty?

    Na Bílé hoře u Prahy 8. listopadu 1620.

  4. Co všechno se pokoušel změnit Jan Amos Komenský ve školách?

    Chtěl, aby se děti učily snadno a s porozuměním místo biflování, aby hodiny byly zábavné (škola hrou), aby se používaly obrázky a názorné pomůcky a aby do školy chodila i děvčata.

Slovíčka anglicky

  • říše – empire [empaiə]
  • poprava – execution [eksikju:šn]
  • učebnice – textbook [tekstbuk]

Podle: Vlastivěda 5 – Dějepis (Nová škola – DUHA), kapitola Habsburkové českými králi, str. 7–9

Dočetl(a) jsi až sem?